Občané Prahy 5 se brání změně územního plánu, který by umožnil panu Michalu Čamkovi zastavět zahrady u historické usedlosti Nikolajka a tím obrovsky zhodnotit majetek. Čamek je přitom známou figurou pražské politiky. Jeho firmy, nejznámější je Centra, mají nejen s Prahou 5 mnoho let uzavřeny exkluzivní smlouvy na správu nemovitostí, zeleně a úklid. Politici tak reprezentují Čamkova klienta a zároveň voliče. Občané proto o zeleň bojují nejen s investorem, ale také s politiky Prahy 5, kteří v kauze svorně porušují předvolebn sliby. Dne 16. června nastane poslední možnost, jak přírodu zachránit…
Malvazinky pod tlakem developerů
Sídelní zástavba mezi Černým a Pavím vrchem, které jsme si zvykli říkat Malvazinky, představuje šťastnou část města organicky rostlou s respektem k členitému terénu i potřebám místních. Každá procházka objeví nová zákoutí nesoucí tajemná jména odkazující do historie. Dnes, kdy návrší obklíčily automobilové tahy Plzeňské a Radlické a otřesný silniční propletenec mezi tunely Strahovským a Mrázovka, okysličuje malvazinská zeleň západní vítr. Zdejší parčíky pomáhají dýchat celému Smíchovu, protože působí jako slabý ale důležitý protipól „městských dálnic“ a tunelů, které každý den produkují obrovské množství emisí – v hlavním městě je primárním zdrojem karcinogenních látek právě automobilová doprava. Zbytky vinic a zahrad starých usedlostí také aspoň částečně zmírňují dopady globálního oteplování, když vhodně ochlazují pražský tepelný ostrov (viz Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu). Nejen pro místní, ale také pro nás všechny z Prahy 5, je proto důležité, že si Malvazinky své životní prostředí a architektonický plán brání. Proti cíleným atakům investorů na zeleň i stavby jsou však zdejší občané a spolky v poslední době krátcí. Především proto, že proti vlastním voličům aktivně vystupuje také samotná radnice Prahy 5.
Protože jsou Malvazinky stará a urbanisticky stabilizovaná čtvrť, umožňuje novou výstavbu téměř výhradně tzv. změna územního plánu. Ty se v Praze, světe div se, dějí v drtivé většině jen směrem k větší zastavěnosti. V praxi si investor (mnohdy za pochybných okolností) zakoupí historickou vilu, zahradu či parčík a nechá je záměrně chátrat. V horším případě „umožní“ na svém majetku “působit” lidi bez domova či drogově závislé. Jakmile je stav místa dostatečně zoufalý, nabídne investor záchranu: Krásnou a čistou výstavbu. Háček je v tom, že nový projekt buď zničí historickou vilu či stavbu sloužící místní infrastruktuře (obchod, lékárna, ordinace, sportoviště) a nahradí ji budovou mnohem objemnější, nebo zlikviduje dosavadní zeleň (která byla často dříve i veřejně přístupná). O nárůstu dopravy s tím spojené ani nemluvě. Protože ke změně územního plánu potřebuje investor (resp. nyní developer) podporu politiků, veřejně naslibuje, že jeho projekt je ekologický, minimalistický, „participovaný“ s občany a že ani stavební provoz nikoho neomezí. Politici na Praze 5 (“stará parta” ODS, STAN, TOP09 & ANO) buď změnu hned schválí, nebo s chápavým výrazem bodrého správce věcí veřejných vznesou na výborech pár formálních požadavků, které ale nakonec nic zásadního nezachrání. Pokud změna projde i magistrátem (většinou hlasy stejných stran), je hotovo. Po schválení ovšem většina slibů developera kouzelně mizí a ani městská část už stavbu nehodlá kontrolovat – buď se vymlouvá, nebo věc prostě ignoruje. A zde je ukryto další nebezpečí, protože developer může do jisté míry dál zvětšit stavbu nad hodnoty uvedené ve změně územního plánu. Další riziko představuje samotné územní a stavební řízení, kde mohou stavby dále “nakynout”. Dlouhodobé zkušenosti se stavebním úřadem Prahy 5 totiž ukazují, že zdejší úředníci jsou více než náchylní poskytovat developerům „nadstandardní služby”.
Ukrajování zeleně kolem Nikolajky
Nikolajka je historická usedlost, kterou po roce 1678 vybudoval zemský advokát a šlechtický rada Antonín František Nicolai. Dnes se zachovala její klasicistní budova s malým sadem a kapličkou, které jsou od roku 1964 památkově chráněné. Z rozsáhlých zahrad a vinic patřících historicky k Nikolajce zůstal dodnes zelený ostrov mezi ulicemi Nad Mrázovkou, U Nikolajky, Sokolem Smíchov a zimním stadionem. Tato městská příroda je jako zeleň také vymezena v územním plánu. Přitom stromy tu měly namále již za První republiky. Soudě podle snad tehdejšího rozparcelování měla spojit ulici U Nikolajky se smíchovským Sokolem ulice nová (parcely 2460/6, 2460/9, 2460/7). U té byla možná plánována také jakási zástavba. Na základě parcel lze vystopovat i záměr pro nové chodníky – první měl vést z ulice Na Nikolajce k vrchnímu náměstíčku Na Václavce (dnes je tu Albert) a další pak do ulice U Mrázovky (dnes část ulice Nad Mrázovkou). Na rozdíl od současné výstavby domů a komunikací pro auta by zmíněné chodníky pro chodce a cyklisty, které byly pro podobné prvorepublikových čtvrti typické, zdejší přírodě i obyvatelům dnes prospěly. Nakonec severovýchodní část zahrad zachránila šťastně umístěná zahrádkářská kolonie (dnes ZO Nad Nikolajkou). Další vznikla kousek na východ (ZO Mrázovka). Na západě území pak ulice Nad Mrázovkou zůstala v souladu s původním plánem úzkou stezkou a parcely ve svahu pod ní jsou dosud porostlé stromy. Vznikl tak unikátní zelený ostrov, kde žijí vzácní živočichové jako roháč obecný nebo slavík obecný. Přírodní hodnota malebného místa vyniká především dnes, kdy Malvazinky sevřely přetížené silnice a ovzduší dole na Smíchově bourá emisní limity.
Jak to tak ale v Praze bývá, také zde začali developeři s pomocí politiků a úředníků vzácnou zeleň likvidovat změnami územního plánu. Odstrašující kauzou je především mamutí projekt Nová Nikolajka. Za nechvalně známého starosty Milana Jančíka (ODS) obdržela Praha 5 pod záminkou budování zeleného pásu od magistrátu (také pod vládou ODS) rozsáhlé pozemky v památkové zóně v ulici U Nikolajky. Jenže ty radnice za souhlasu zastupitelstva prodala developerovi Central Group. Ten zde následně zničil přes 4.000 m² zeleně a vykácel na 400 stromů, aby postavil naddimenzované a stylově zcela nevhodné bytové domy Nová Nikolajka s cca 110 byty v 6 nadzemních podlažích se 140 garážovými stáními. I když tehdy občané upozorňovali na obcházení pravidel, sepsali petici s 2000 podpisy a nakonec také podali žaloby, developerovi vše prošlo i u soudu. Přitom oproti schválené změně územního plánu „nakynul“ projekt podle nezávislého posudku o celých 20%! Sluší se dodat, že pod novostavbou (na parcele č. 2399/2, k. ú. Smíchov) býval pramen vody a v minulosti se na pozemku školní zahrady dokonce nacházel rybníček, kde hnízdily kachny a kam přitékal potůček. Také sovy, které tu žily, se podařilo developerovi výstavbou domů U Nikolajky 34, 36 a 38 vystrnadit.
Územní změna na klíč
Zástavba zeleného ostrova kolem Nikolajky dosud pokračuje více či méně nenápadně salámovou metodou. Běžnou praxí je nelegální zvětšování stávajících budov do výšky i do šířky. U smíchovského Sokola vyrostly nekoncepčně domy, které znemožnily pěší propojení části území. Na samý konec úzké ulice Nad Mrázovkou se nějak podařilo vklínit další dvě stavby v dosti překvapivém objemu (vilu Nad Mrázovkou 7 vlastní firma s originálním názvem NM7, a. s.). Podle rozmístění parcel zde však zástavba ani automobilový provoz plánovány nebyly, což se odráží v úzké podobě ulice Nad Mrázovkou, kde se dvě auta nevyhnou, ani jedno neotočí. Svědčí o tom také pozdější krkolomný vjezd sem z ulice U Mrázovky řešený zrcadlem. Zásadní ránou pro veškerou zeleň, kterou nebrání zahrádkářská kolonie, však představuje stavební projekt, který začal jak jinak než změnou územního plánu. Snad roku 2015 (registr změn kompletní datace k radosti občanů neuvádí) vznikl podnět P250 ZMPLA transformovaný postupně na změnu Z2928. Šlo o tzv. Viladomy Nad Mrázovkou, tj. o vytěžení všech parcel západní části zeleného ostrova sedmi stavbami definovanými jako vily či vilové činžovní domy. Podle portálu pražského magistrátu byla změna naštěstí zamítnuta zastupitelstvem hlavního města 30. března 2017.
To ovšem nebránilo majiteli pozemků, firmě Kumpera Smíchov, a. s., aby obratem vytvořil podnět nový, tj. P88/2017 ZMPLA – budoucí změna Z3213. Bohužel podnět ani změna nemají v registru kromě mapky žádné další informace nebo vizualizace, žádná vyjádření IPRu nebo dalších instancí. Podnět P88/2017 transformace územního plánu v lokalitě ze „sady, zahrady, vinice“ na „čistě obytná“ byl 13. června 2017 prezentován poprvé na Výboru územního rozvoje městské části Praha 5 (dále jen VÚR) za předsednictví ing. arch. Zuzany Hamanové (STAN), ale projednání bylo odloženo s žádostí, aby investor předložil studii s výpočtem koeficientu míry využití území a řešení dopravy. V zápisu z dalšího zasedání VÚR 18. července 2017 se však o změně vůbec nehovoří, ale v bodu „různé, diskuse“ se dočteme, že výbor bere na vědomí „informaci o vycházce a exkurzy (sic!) do oblasti Mrázovky, která se uskuteční dne 01.08.2017 od 15:00 hod“. Jak se později ukázalo, vycházka byla ve skutečnosti místní šetření VÚR k podnětu na změnu územního plánu. I kdyby občané bedlivě sledovali zápisy výboru, neměli šanci z textu zjistit, že se jim za zády projednává změna územního plánu. Termín zvolený uprostřed prázdnin pak účast místních efektivně omezil. Ostatně praktika, kdy jsou veškerá řízení plánována na dobu prázdnin nebo Vánoc, je developery užívána již mnoho let. Zde se VÚR asi inspiroval. Nakonec se výletu/místního šetření zúčastnilo jen 5 členů VÚR a výbor nebyl usnášeníschopný. Protože v oficiálních zápisech VÚR nejsou dohledatelné žádné další projednání, výbor o změně nehlasoval, ani k ní nikdy nepřijal žádné stanovisko. Na pořad zastupitelstva se podnět také nikdy nedostal. Přesto již 16. srpna 2017 předložil radě městské části tehdejší starosta Pavel Richter (dnes zastupitel hlavního města za TOP 09 a STAN – Spojené síly pro Prahu) materiál Podnět na změnu ÚP SÚ hl. m. Prahy při ulici Nad Mrázovkou, který rada jednohlasně vzala na vědomí (což je v politickém newspeaku Prahy 5 totéž jako souhlas) a zároveň žádala limitování zástavby koeficientem C, umožnění pěšího propojení území, zachování vzrostlé zeleně v max. míře, zaměření se na celkovou revitalizaci a stabilizaci území a zachování zahrádkářské osady a přístupu do ní. Nutno ovšem dodat, že uvedené požadavky nemají v procesu žádnou závaznost. Navíc když je investor také majitelem plánované komunikace. V důvodové zprávě usnesení je „vycházka“ neusnášeníschopného VÚR již pojmenována jako „mimořádné zasedání“. Toho se prý zúčastnili „iniciátoři změny (majitelé pozemků), členové VÚR a další zastupitelé, zástupce OUR P5, zástupci Svazu zahrádkářů, obyvatelé okolních domů a další místní občané, zejména petenti dvou petic, které v mezidobí vznikly. O jedné z nich měla MČ informaci pouze z médií, druhá byla na MČ oficiálně doručena.“ Dále zde čteme: „Na místě byl shledán zanedbaný stav lokality, přitahující usídlení bezdomovců, doprovázené dalšími negativními jevy.“ V archivu MČ Praha 5 je skutečně k nalezení petice z června 2017 se 124 podpisy, která požaduje změnu funkce parcel v lokalitě z „PS – sady, zahrady, vinice“ na „OB – čistě obytná“, aby zde mohla vyrůst „kultivovaná a řízená zástavba“. Udaným důvodem je, že v lokalitě „dochází ke sdružování bezdomovců a drogově závislých osob, z čehož vyplývá zvyšování nebezpečí kriminality. S pohybem těchto osob souvisí také časté produkce různých odpadů včetně infekčního. Z území v současné podobě navíc dochází k šíření plevelů, náletových dřevin a klíšťat.“ Projekt prý také umožní „pěší a cyklo propojení dnes neprůchodných lokalit“. Městská část přijala petici v červenci a reagovala na ni písemně hned po uvedeném hlasování rady – Odbor územního rozvoje Prahy 5 tehdy petentům odpověděl, že městská část sdílí jejich názory, které zde doslovně zopakoval. Odbor dále oznamuje, že rada rozhodla podat podnět na změnu ÚP, viz usnesení ze 16. srpna výše. Úsměvné je, že podnět samozřejmě nepodávala radnice, ale soukromý majitel pozemků. Pokud by byla petice autentická, šlo by o historicky první žádost, ve které by se občané dožadovali zástavby svého bydliště na úkor zeleně. V historii mnoha peticí, které různá občanská společenství na Praze 5 v posledních letech organizovala, vykazuje zmíněná petice zcela rekordní čas vyřízení, navíc v období letních prázdnin. Dnes je známo, že za akcí stál právník Vladimír Soukup, který i později za petenty vystupoval. Další iniciátoři zůstávají neznámí. A to i když členové spolku Přátelé Malvazinek kontaktovali v roce 2022 mnoho obyvatel v místě i okolí. Sousedé, dokonce obyvatelé okolních domů, které radnice v místním šetření jmenuje, o prázdninové „vycházce“ roku 2017 neví. Eva Kopecká, tajemnice zahrádkářské osady Nad Nikolajkou, která sdružuje 24 členů, si na letní „exkurzy“ VÚR pamatuje, ale docela jinak, než jak je dnes líčena politiky Prahy 5. Členové VÚR budoucí výstavbu prostě plánovali a zahrádkářů se na nic neptali. Ti alespoň žádali, aby jim byl umožněn přístup do kolonie. Podle paní Kopecké byli na místě ještě nějací lidé, kteří nadávali na bezdomovce. Když v roce 2022 zjistila, že změna územního plánu není samozřejmostí, vyjádřila jasně negativní stanovisko. Především ale zahrádkáři ze ZO Nad Nikolajkou ani ze ZO Mrázovka městské části žádné souhlasné stanovisko neposkytovali!
Po roce 2017 se již o podnětu nejedná na Praze 5, ale v různých instancích na magistrátu. Výborem pro územní rozvoj a územní plán 18. ledna 2018 projde bez debaty, proti je pouze pirát Ferjenčík. Za předsednictví Adriany Krnáčové dne 5. června 2018 je v balíku podnětů schválen také radou hlavního města jako usnesní 1334 i zastupitelstvem hlavního města jako tisk Z-6249. Tím se z podnětu P88/2017 stala změna územního plánu Z3213 a pozice ostrůvku přírody u Nikolajky se povážlivě zapotácela. V následném dohodovacím řízení se proti změně postavili jak Národní památkový ústav, tak Ministerstvo kultury. Na základě jejich doporučení byl návrh změny upraven a prosazeno bylo snížení kódu míry využití území chystanými stavbami z OB-C na nejnižší možné OB-A. Změna již tedy nepočítá se sedmi stavbami, ale pouze se třemi. Ostatně kvůli nelegálně zvětšené stavbě Nové Nikolajky umožněné koalicí Milana Jančíka (ODS) je těžké si představit, jak chtěl investor do zeleného svahu původně nacpat sedm vil a zároveň zachovat aspoň jediný strom a nezničit část zahrádkářské kolonie, o zajištění přístupu na stavbu nemluvě. Bohužel vliv na celkový charakter lokality je i po redukci masivní.
Nečekaně aktivní politici
Po delším spánku se na jaře 2022 situace Nad Mrázovkou objeví na pořadu Výboru pro územní rozvoj magistrátu, jehož zamítnutí či doporučení hraje zásadní roli. Při kladném stanovisku by šla změna přímo do zastupitelstva hlavního města, které ji může potvrdit definitivně. Na jednání dne 13. dubna 2022 mluví opět Vladimír Soukup, který podle svých slov vystupuje „s názory lidí žijících v dané lokalitě“ a zmiňuje také souhlas zahrádkářů. Pan Soukup opakuje argumenty z petice, kde mluví ne o 123 podpisech, ale rovnou o 200. Dále pak stupňuje líčení místní tragické situaci: nepřizpůsobiví, injekční stříkačky, bahno, vyhořelé a vykradené garáže. Dále říká: „Často i při jednání s HMP jsme se setkávali s argumentem, že vlastník je povinen se starat o svůj pozemek, což naštěstí tady vlastník dělá, že to aspoň poseká, což na vedlejších pozemcích HMP nedělá. Možná, kdyby se HMP snažila a starala aspoň o svoje pozemky a zkulturnění jejího vlastnictví, tento stav by tam nebyl.“ Ilustrativně poskytuje příběh obyvatelky vily Nad Mrázovkou 7 (vlastní firma NM7) paní Sladké, která se zde bojí a musí se brodit bahnem. Připojuje se také jistá paní Šmejkalová (křestní jméno nebylo zaznamenáno), která vykresluje idylický projekt tří rodinných domů, který by změna územního plánu umožnila, a kritizuje místní náletovou zeleň, což má podle ní být zbytek sto let starých záměrů. Z těchto výpovědí není příliš jasné, zda majitel pozemky opravdu seká a jak zástavba soukromé parcely pomůže s bezdomovci na majetku města. Přesto je na obou výstupech důležité, že se nápadně shodují s developerskými argumenty pro změny územního plánu, jak jsme je popsali výše. Možná nejvíce zajímavé je stanovisko současné radnice Prahy 5, které tlumočil radní pro územní rozvoj Zdeněk Doležal (ODS). Ten na dva občany harmonicky navazuje: „Naprosto souhlasím se vším, co tu zaznělo. Občané, zahrádkáři, všichni podporují tuto změnu, která přinese pozitivní změnu do této lokality a MČ ji nadále podporuje.“ Projednání bylo nakonec přesunuto na přístí výbor 10. května 2022.
Dubnové zasedání magistrátního výbor zalarmovalo veřejnost na Malvazinkách. Dne 3. května 2022 vystupuje v občanských interpelacích na zastupitelstvu Prahy 5 bývalý předseda Zelených na Praze 5, dnes řadový občan a nestraník Lukáš Budín s dotazem na radního Zdeňka Doležala (ODS), zda městskou část bude někdo na dalších jednáních reprezentovat a zda neuvažuje o změnu postoje, protože zástavba Nad Mrázovkou je údajně škodlivá. Pan Doležal v podstatě zopakuje stejné argumenty: Praha 5 pořádala šetření v rámci jednání výboru, kdy všichni místní včetně zahrádkářů změnu podpořili, proto městská část své kladné stanovisko nezmění. Změna byla zmenšena a je těsně před schválením (Protože Praha 5 zveřejňuje videa a stena ze zastupitelstva se značným zpožděním, nemůžeme zde vystoupení pana Budína nalinkovat.). Vyjádření radního Doležala opět koliduje s tím, co bylo doloženo výše.
Mezitím začal již spolek Přátelé Malvazinek se sousedy od Nikolajky organizovat novou petici, která podává poněkud jiný obraz celé kauzy než výstupy pana Soukupa. Na rozdíl od předešlé petiční akce je tato transparentní a přístupná online a ostře vystupuje právě proti změně územního plánu a stavbě vil. Během krátkého času ji podepsalo přes 700 lidí včetně známých osobností a vědců. Přímo se zde píše: „Zelená stráň mezi Mrázovkou a Nikolajkou tvoří významný zelený ostrov nad rušným Smíchovem, s ohledem na klimatickou změnu je ve veřejném zájmu zachovat a chránit zeleň v této lokalitě. Jakákoliv výstavba by vedla ke zhoršení kvality životního prostředí, přinesla by komplikace s dopravní obslužností. Zlepšení sousedských vztahů by majitel pozemků dosáhl tím, že bude řádně pečovat o své zanedbané pozemky.“ Zachovat zdejší zeleň je podle místních neoddiskutovatelně ve veřejném zájmu. Proti stavbám se přitom vymezili také místní zahrádkáři, kterými stále argumentuje investor i politici.
Nové a násobně větší petici Pavel Richter (TOP 09 a STAN – Spojené síly pro Prahu), který má nyní důležitou pozici v magistrátním Výboru pro územní rozvoj, již pozornost nevěnuje. Nijak nevzrušuje ani radního Prahy 5 pro místní rozvoj Zdeňka Doležala (ODS). Ostatně smíchovská radnice vedená dlouhodobě stejnými lidmi z ODS, STAN, TOP 09 a ANO již od počátku kauzy roku 2017 neprojevovala žádnou snahu místní o chystané možné zástavbě informovat – když nepočítáme „vycházku“ uprostřed léta 2017, o které nikdo nevěděl. Městská část jen přijímala požadavky investora a iniciátorů původní (podle nás podezřelé) petice – nakonec jejich prosby jsou identické. Ani pod vedením starostky Zajíčkové (ODS), která se neustále zaklíná otevřenou komunikací s občany, se na situaci nic nezměnilo. Jen pro pobavení stojí zmínit, že v programovém prohlášení vládnoucí koalice na Praze 5 2019-2022 stojí: „Budeme pokračovat v naplňování strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu (…) Budeme pokračovat ve vysazování stromů do ulic za účelem jejich ozeleňování. Budeme obnovovat staré aleje a v místech, kde to bude technicky možné, provedeme výsadbu resp. založení nových alejí. (…) Budeme rozvíjet vznik jedlých sadů a vinic a jejich osazování starými, původními odrůdami. Zachováme nebo obnovíme zapomenuté prameny, studánky a pítka. (…) Zasadíme se o realizování nových trendů ve veřejné zeleni, nakládání s dešťovou vodou, přerušování velkých trávníkových ploch různými květinovými společenstvy, vytváření retenčních ploch pro zadržování vody v krajině.“ Inu, slibem neurazíš.
Když občané začnou psát politikům dotazy a spolek Přátelé Malvazinek informuje členy magistrátního výboru o škodlivosti výstavby a názorech lidí v lokalitě, neváhají členové koaličních stran na Praze 5 činorodě lobovat za zájmy soukromého investora, přestože všichni na předvolebních billboardech slibovali ochranu městské zeleně. Známý politický turista a radní Prahy 5 Tomáš Homola (STAN) uklidňuje: Jde jen o tři vilky a pozemky zůstanou zelené. Výstavba byla plánována již za První republiky, je třeba dobudovat uliční čáru, aby se vyrovnaly parcelní „zuby“. Žádné bytové domy se tu díky sníženému koeficientu prý nevejdou. Problémem těchto bodrých rad je, že uzoučká ulice Nad Mrázovkou byla plánována zřejmě jako chodník a hlavní obslužná komunikace měla vzniknout dole u Nikolajky. To dnes (naštěstí) není možné, protože cesta je dále přerušena stavbami. „Zuby“ parcel pak vznikly nesmyslným vklíněním nedávných staveb (např. domu firmy NM7 a. s.) do území. Konečně „kynutí“ staveb po úspěšné změně územního plánu je na Praze 5 mnohokrát doloženo – jen na Malvazinkách jmenujme kauzy vily Na Loužku nebo zoufalá přestavba (bourání) SANOPZ, kde radnice občany již dva roky ignoruje. Kvůli častému žonglování s koeficenty a nespolehlivému stavebnímu úřadu jsou tedy obavy občanů Prahy 5 zcela na místě. Nečekaně aktivně zasahuje také bývalý starosta Pětky Pavel Richter (TOP 09 a STAN – Spojené síly pro Prahu), který změnu Nad Mrázovkou kdysi bez platného souhlasu VÚR předložil radě městské části. Richter je dnes zastupitelem hlavního města a hlavně členem magistrátního Výboru pro územní rozvoj, který změnu nyní schvaluje. Pavel Richter neváhal a organizátorce nové petice před jednáním magistrátního výboru telefonoval. Opakuje, že svah zůstane zelený a vilky jsou malé, víc se tam nevejde. Jeho argumentem pro zástavbu je potřeba Prahu zahušťovat, neb se sem stěhují lidé z regionů, například z Kolína nebo Berouna, a bytů je nedostatek.
Dne 10. května 2022 nastalo finální jednání magistrátního Výboru pro územní rozvoj. Radní Prahy 5 pro územní rozvoj Zdeněk Doležal (ODS) zástavbu jménem městské části opět obhajoval a zase tvrdil, že má souhlas místních občanů a zaštiťoval se i zahrádkáři. Vladimír Soukup, iniciátor původní petice z roku 2017, byl jediným občanem, který zástavbu prosazoval a místo dokonce nazval „vyloučenou lokalitou“. Investora zastupovala v diskusi architektka Součková, která zmínila, že na parcelách vzniknou jen tři domy pro tři rodiny. Dorazili také další občané (v počtu patnácti) a zástupci opozičních stran z Prahy 5 (KDU a Zelení). Ti všichni byli proti schválení změny umožňující zástavbu Nad Mrázovkou a podle všeho získali také podporu senátora Václava Lásky. V tomto duchu se nesly vystoupení arch. Marie Kašparové (občanka), Daniela Špičky (občan), Jolany Dočekalové (Přátelé Malvazinek) i Josefa Cuhry (KDU-ČSL). Přidal se také odborný člen výboru za Prahu sobě arch. Josef Zima. Občané uvedli na pravou míru (ne)hlasování v orgánech samosprávy městské části roku 2017, (ne)informování občanů o změně na Praze 5 a (ne)podporu zástavby místními občany a zahrádkáři. Zároveň zmínili nutnost chránit zeleň a kvalitu života v lokalitě a nakonec i platná klimatická opatření. Dále popsali stav ulice Nad Mrázovkou i Malvazinek, kde dlouhodobě dochází k různým způsobům rozrůstání zástavby. Ke slovu se dostali také členové výboru. Pavel Světlík a Petr Zeman (oba Praha sobě) a Milan Kryl (Piráti) byli proti výstavbě. Podle nich Praha 5 změnu opravdu řádně neodhlasovala. Zároveň tvrdí, že nepořádek na parcele je vizitkou jejího majitele a nemůže sloužit jako argument pro zrušení zeleně a stavbu soukromých domů. Pavel Richter (TOP 09 a STAN – Spojené síly pro Prahu) v kontextu předložených námitek k době jeho působení na Praze 5 začal lavírovat a tvrdil, že si již mnoho nepamatuje. Defenzivně pak navrhoval přerušení pořizování změny. Jana Plamínková (TOP 09 a STAN – Spojené síly pro Prahu) osobně v lokalitě nepotkala cizí lidi ani odpadky. Ač se podle svých slov prohlašuje za ochránkyni každého stromu, zástavbu podpořila a prohlásila, že neví, proč se „z toho dělá takový cirkus“. Podobný názor očekávaně projevil i zástupce ODS. Brzy však už nebyl čas a většina zbylých občanů se tak ke slovu nedostala. V následném hlasování prošla změna poměrem 6:4:0. Na základě jednoduchého výpočtu je zřejmé, že proti zástavbě byli zástupci Prahy sobě a Pirátů. Až na Piráta Tomáše Murňáka, který sliboval hlasování proti, ale musel na akutní lékařský zákrok. Bohužel ani s jeho hlasem by se nepodařilo změnu zastavit. Pro hlasovali totiž všichni ostatní – TOP 09 a STAN – Spojené síly pro Prahu (Jana Plamínková, Pavel Richter), ODS (Tomáš Portlík, Ondřej Martan) a ANO (Radomír Nepil, Ondřej Prokop).
Pan Čamek, Centra a velké peníze za malé hlasování
Oficiální usnesení samosprávy neosvětlí celou realitu. Jak říká slavný film, „sleduj peníze!“ Kdo je majitelem pěti a posléze tří parcel, který zde žádá o změnu územního plánu? Na první pohled jde o firmu Kumpera Smíchov, a. s. Na pohled druhý Michal Čamek, majitel mnoha podnikatelských subjektů, především však firmy Centra, která je v Praze hlavním poskytovatelem správy bytové fondu a úklidu vnitřních i vnějších prostor. Od roku 1994 působí na magistrátu, kde prý získala pozici bez výběrového řízení, a pracuje pro řadu městských částí. Centra má také dlouhá léta podepsanou exkluzivní smlouvu s Prahou 5. Právě služby Centry pro místní radnici byly v minulosti mnohokrát z různých důvodů kritizovány. V roce 2014 dokonce záměr založit akciovou společnost města a vyšachovat tak Centru vedl k pádu koalice. Pokus vyvést miliony do akciovky měl bezpochyby korupční potenciál, ale v nenávistné atmosféře zastupitelstva vyšly na povrch i četné problémy působení firmy a hlasování ukázalo, kdo z politiků za ní neochvějně stojí – například zastupitelé ODS. Dlouhodobě se tak v zákulisí šušká, že vliv Centry na místní politiku je značný. O Čamkovi se mluví jako o jednom z pražských kmotrů nebo o šedé eminenci Prahy 5. Ostatně právě zde řada Čamkových firem sídlí a firemní časopis Centra magazín je plný fotek ze smíchovských ulic. Právě tady také Michal Čamek skupuje a následně vytěžuje parcely. Protože se skrývá za různými subjekty, je těžké vždy odhalit jeho stopy, přesto do médií unikl projekt vysoké kancelářské budovy u ulice Plzeňská (parcely 2844/5, 2843/3, 2844/6 k. ú. Smíchov) schovaný pod firmou CIG, prezentovaný jako „Dostavba městského bloku Plzeňská v ul. Kováků“ a umístěný vedle sídla Centry. Také podmínkou pro tuto masivní stavbu byla změna územního plánu s koeficientem S, „který je využíván ve zcela výjimečných případech.“
Jak se zdá, pěti parcelami skrytými za firmou Kumpera majetky Michala Čamka u Nikolajky nekončí. Ostatně zelený ostrov Nad Mrázovkou je od sídla Centry vzdálen vzdušnou čarou jen 700 metrů. Majitel Centry s manželkou zde vlastní také rozlehlou vilu U Mrázovky 9. U té zvolil podobnou strategii jako u zahradních pozemků – nechává ji dlouhodobě chátrat. Proto i u ní čekáme rekonstrukci (čti: „nakynutí“) zdůvodněné špatným stavem. Ale to stále není všechno. Michal Čamek je i skutečným majitelem firmy NM7, a. s., která na konec ulice Nad Mrázovkou 7 vklínila novostavbu vily – podle názvu vznikla jen za tímto účelem. To znamená, že paní Sladká, jejíž smutný příběh byl zmíněn při projednávání změny územního plánu v dubnu 2022, platí nájem právě Čamkovi a rozhodně není hodnověrným svědkem situace. S vědomím řečeného při pohledu na katastrální mapu zjistíme, že Michal Čamek dnes ovládá téměř polovinu všech pozemků kolem Nikolajky, o které by se měl taky starat. Patří mezi ně také část snad kdysi plánované ulice (parcela 2460/6), jejíž obnovení – např. v rámci realizace a fungování nových staveb – by místo změnilo k nepoznání. Co je však na celé kauze obzvláště zábavné, je skutečnost, že také většina parcel v majetku hlavního města, na které si pan Soukup na výboru magistrátu stěžuje, je ve svěřené správě Prahy 5 (2460/9, 2397), a to včetně nějvětšího pozemku – Parku Nikolajka (2396/1). To znamená, že je má za úkol uklízet městská část, čili Centra, čili zase pan Čamek!
Při pohledu na cenovou mapu pak zjišťujeme, že změna územního plánu ze zahrad na obytné parcely, za kterou politici ODS, TOP09 a STAN aktivně bojují, by panu Čamkovi zhodnotila jeho 2763 m2 asi o 100 milionů Korun. Přičemž při původní navrhované změně, která zahrnovala celých 4500 m2 by byl výdělek ještě značně vyšší. To je už silná motivace. A jak odpovídají politici, když občané upozorňují na majetkové a finanční vazby majitele Centry? Většina Michala Čamka nezná, nebo neví, že mu pozemky patří. Pavel Richter přechází do ofenzivy – každý má přeci právo podat změnu územního plánu, žijeme v právním státě!
Chcete pravdu?
Situace je celkem jasná. Bohatý investor, vlivný muž pražské politiky, skoupil zelené parcely vymezené v územním plánu jako parky a zahrady. Nyní chce účel i využití pozemků (již podruhé) změnit a stavět zde, což mu vynese obrovské zisky. Změnu mohou umožnit reprezentanti městské části, čili zástupci jeho zásadního a dlouholetého klienta. Tito politici bez reálného informování občanů, bez hlasování a v rekordním čase změnu územního plánu podpoří. Odvolávají se na petici, o které v místě dnes nikdo neví a na jednání se k ní hlásí jen dva lidé. Navíc se již dlouho šušká, že ji podepisovali zaměstnanci Centry. Zároveň se zaštiťují zahrádkáři, kterých se nikdo neptal a když se jich někdo zeptal dnes, nesouhlasí. Argumenty dvou občanů, politiků a investora jsou identické: Místo je zanedbané a jediným řešením je zástavba. Když pak místní občané sepíší aktuální a transparentní petici se 700 podpisy, nikdo ji nebere v potaz.
Prostou úvahou lze dospět k závěru, že péče o pozemky je povinností majitele. Je absurdní, že pan Čamek, majitel firmy Centra, jež má monopol na úklid města, nedokáže zajistit pořádek na pár svých pozemcích, které sám nechal zpustnout. Je ještě absurdnější, že (ne)pořádek slouží jako argument pro stavby. Absurdní a asociální je strašení lidmi bez domova a drogově závislými. Pokud vůbec ke stýkání a potýkaní těchto lidí s obyvateli malvazinského svahu dochází, je výsledkem neřešeného systémového problému pražské aglomerace, ne argumentem do debaty, zda povolit stavbu tří luxusních vil. Absurdní je, když radní Prahy 5 Tomáš Homola tvrdí, že je třeba dotvořit uliční čáru, ve které vznikly „zuby“, protože ten vytvořila nevhodná stavba, dnes opět vlastněná panem Čamkem. Absurdně zní argumenty zastupitele Pavla Richtera, který ve snaze sofistikovanost mluví o městě krátkých vzdáleností a nutném zahušťování Prahy, což jsou urbanistické teze, které se však vytržením z kontextu staly politickými floskulemi. Jak pražskou bytovou krizi pomůže vyřešit zahuštění parku třemi rodinnými domy v luxusním místě u Nikolajky? Kolik dobrých lidí z venkova si je bude moci dovolit? Těžko říct, jak vily přispějí ke krátkým vzdálenostem, ale jistě do Prahy denně přivedou řadu nových aut. Absurdně zní, když politici městské části po všech záležitostech s firmou Centra neznají pana Čamka. Nebo když neví, že mu parcely patří, když i průměrně inteligentní občan to zjistí po pár kliknutí myší. Absurdní je radní Prahy 5 Zdeněk Doležal, když se ohání zahrádkáři, aniž by jim to alespoň oznámil. Absurdní je, že politici z Prahy 5 aktivní podporou výstavby na zahradách popírají své sliby voličům. Po negativních zkušenostech se stavebním úřadem Prahy 5 je absurdní věřit, že se postaví přesně to, co stojí ve změně územního plánu.
Jana Plamínková tvrdí, že se pro tři domy dělá zbytečný cirkus. Jistě by mluvila jinak, kdyby v místě bydlela. Důležité je, že na lokální kauze Nad Mrázovkou se ukazuje bída celého pražského stavění a změn územního plánu. Ani po třiceti letech demokracie tu neexistuje systém. Politici, jejichž náplní práce je služba obci, měli v roce 2017 poctivě obejít všechny aktéry v území – obyvatele, zahrádkáře, podnikatele – a svolat veřejné setkání nad rozvojem místa. Investor se neměl schovávat za propletenec firem, ale přijít mezi místní, představit sebe a své plány, problémy a možnosti. Architektka domů by jistě velmi ráda svou vizi představila a vysvětlila. Akci měl facilitovat odborník, třeba ze slavného Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Tato instituce se přece ke změně vyjadřovala a má k problematice vypracovány strategické manuály. Výsledek takové transparentní komunikace by jasně ukázal, co občanům vadí a jak se k projektu staví – odmítají ho, přijímají, nebo chtějí úpravy. Politici by měli jasný návod, jak občany zastupovat, což by jim pomohlo i do voleb. Bohužel v realitě se tu dlouhých pět let hraje zákulisní hra, dokumenty nejsou dohledatelné (detaily změny, projekty, ani rozsáhlá schvalovací agenda) a v pozadí stojí utajený investor, jehož firmu živí radnice. Lidé jsou naštvaní a jako důvod pokračování pitomého systému každého napadne korupce. O budoucnosti domova místních pak rozhodne dvacetiminutový bod na výborech a zastupitelstvech, kde není čas na odborné dokumenty a stanoviska (ani není vůle je rozebrat). Ostatně zastupitelé si nebyli na květnovém výboru ani jisti tím, jaký koeficient zastavěnosti vlastně schvalují. Občané mají ve veřejném projednávání zcela minimalistický prostor, většinou jim nezbývá než stát s transparenty v pozadí. Jednání tak nakonec není ničím jiným než divadýlkem, trapnou výměnou bonmotů mezi jednotlivými politickými stranami. Vše rozhodne to, kdo se s kým předem domluvil a kdo musel v den hlasování k zubaři. A kdyby to náhodou nevyšlo, může Michal Čamek podat změnu potřetí, počtvrté, popáté… až se politická situace “vylepší”.
Ještě můžeme pomoci!
Poslední šance, kdy se ještě mohou Pražané ozvat, bude zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy 16. června, kde občané chtějí svůj názor vyjádřit osobně na demonstraci před budovou Magistrátu na Mariánském náměstí. Pokud vám není osud zeleně v Praze lhostejný, přijďte také. Příště může jít o vaši ulici!